Langenlois se ohlašuje révou, ne cedulí. Silnice z Brna dvě hodiny protíná rovinatý Weinviertel, pak spadne do údolí Kampu severně od Dunaje a kopce po obou stranách jsou náhle pruhované až po vrchol. Tohle je Kamptal v Rakousku a Langenlois, ve výšce 219 metrů a s asi 7 500 obyvateli, se obvykle označuje za největší vinařské město země. Rodina Bründlmayerů tu dělá víno od roku 1581.
Přijel jsem ve středu 8. října 2025 v 9:30, 11 °C, na dně údolí ještě ležela mlha a vršek Heiligensteinu už byl na slunci. Sklizeň ryzlinku byla v plném proudu; na koncích řádků stály přepravky.
Čtyři a půl století v jednom městě#
Willi Bründlmayer vede vinařství od roku 1980 spolu se svou ženou Edwige. Za tu dobu vyrostlo na 90 hektarů, z nichž asi 70 procent tvoří bílé odrůdy: zhruba třetina Veltlínské zelené, čtvrtina Ryzlink rýnský, potom Rulandské modré a Chardonnay a v menších parcelách Rulandské šedé, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe. Je to jedno z vinařství, která definují klasický Kamptal, a od roku 2019 je celé certifikovaně ekologické.
Vína jsem znal dřív než město. Veltlínské zelené Kamptaler Terrassen byla láhev, po které jsem v brněnských restauracích sahal, když stůl chtěl jedno bílé na celou večeři: bílý pepř, zelené jablko, trocha čočky v závěru, dost váhy na řízek. Zajel jsem se podívat, odkud pochází, zůstal jsem kvůli ryzlinku a od té doby sem vozím skupiny každý podzim.
Heiligenstein: poušť stará 270 milionů let#
Začali jsme kamenem. Zöbinger Heiligenstein nad sousední vesnicí Zöbing není jako zbytek Kamptalu. Kde jsou ostatní svahy údolí spraš, štěrk a rula, tam je Heiligenstein permský pískovec a slepenec, uložený jako poušť před 250 až 270 miliony let. Willi zvedl rezavě červený kus a otočil ho v prstech: hrubý, zrnitý, v deset dopoledne už teplý do dlaně.
Jméno znamená svatý kámen; starší listiny, jak mi řekli, ukazují spíš na horko než na svaté. Tak či tak je svah obrácený k jihu, Kamptal je teplejší a otevřenější než Wachau na západě a ryzlink tu dozrává s kyselinou, kolem které vinařství svá vína staví. Vinařství říká, že tyhle ryzlinky chtějí dvacet let; pil jsem jeden patnáctiletý a nehádám se.
Druhou velkou tratí je Kammerner Lamm na úpatí Heiligensteinu v Kammernu, na hluboké spraši. Spraš je navátý prach: přes suché léto drží vodu a dává Veltlínskému zelenému krémovou, kořenitou váhu, kterou je Lamm známý. Obě trati nesou klasifikaci Erste Lage sdružení Österreichische Traditionsweingüter, spolku vinařů, jehož je vinařství členem.
Vedení Lyra: listová stěna před sklepem#
Pak mě Willi zavedl do řádků, kvůli kterým vinařství vypadá nezvykle. Asi 17 hektarů, včetně zhruba 30 procent pozemků na Heiligensteinu, je vedeno na systému Lyra, dělené listové stěně, na jejímž vývoji se podílel. Místo jedné stěny listů je každý keř rozdělen na dvě části, letorosty se rozvírají do písmene V, takže řádek při pohledu z konce vypadá jako struny lyry.
Jde o světlo a vzduch. Ke slunci je obrácená dvojnásobná plocha listů, hrozny visí ve stinném koridoru mezi oběma závěsy a vítr prochází tam, kde by běžná živá stěna držela vlhko. Na teplém pískovcovém svahu mu to dovoluje sklízet zralé hrozny s neporušenou kyselinou a po dešti to vysušuje listovou stěnu, na čemž záleží, jakmile hospodaříte bez syntetických postřiků.
„Většina toho, na čem u ryzlinku záleží, se rozhodne tady venku, dřív než hrozny uvidí lis,“ řekl Willi. „Světlo, vzduch a trpělivost s nůžkami. Sklep může jen ztratit to, co vinice udělala.“
Sklep mu dává za pravdu tím, že dělá málo. Bílá vína kvasí v nerezu a ve velkém dřevě a filosofie, kterou vinařství léta hlásá, je práce s listovou stěnou místo sklepních triků: stejné vinice, stejné odrůdy, rozdíly mezi ročníky ponechané ve sklenici čitelné. Je to klasické vinařství, ekologické ve vinici a přesné ve sklepě, a hostům ho předkládám jako jeden zřetelný pól sporu, který rozebírám v textu co nalévám, naturální i klasické.
Tři roky na kvasničných kalech#
Zpátky v domě otevřel Williho syn Vincent sekt. Šumivá vína Bründlmayerů se dělají tradiční metodou, druhotným kvašením v láhvi, a před odkalením leží tři roky na kvasničných kalech. Je to jeden z domů, kvůli kterým začalo Rakousko brát sekt vážně: jemné perlení, trocha brioše držená na uzdě kamptalskou kyselinou, spíš suchý než měkký. Pili jsme ho v 11:15 vestoje, což je způsob, jak se sekt pije nejlépe.
Jedna sklenka ryzlinku#
Degustovali jsme v pořadí, o které vždy žádám: nejdřív Kamptaler Terrassen, potom Lamm, potom ryzlinky z Heiligensteinu, staré keře nakonec. Tohle je sklenka, kterou jsem si zapsal.
Řízek na renesančním nádvoří#
Oběd byl v Heurigenhofu Bründlmayer, rodinné restauraci ve starém městě Langenlois, renesančním domě ze 16. století postaveném kolem nádvoří. Má pořádnou kuchyni, ne studený bufet venkovského Buschenschanku, a nalévá celou řadu vinařství po sklenkách.
Udělali jsme to, co dělá celá země: vídeňský řízek s teplým bramborovým salátem a Veltlínské zelené Kamptaler Terrassen, pepř vína proti přepuštěnému máslu. Potom Tafelspitz, vařené hovězí s jablečným křenem a pažitkovou omáčkou, vedle několik let starého ryzlinku z Heiligensteinu, spojení, které bych obhájil před kýmkoli. Meruňkové knedlíky a poslední sklenka sektu to uzavřely. Edwige se zastavila u stolu a zeptala se, jak se ryzlink ukázal. Řekl jsem, že se ukázal jako ten kámen.
Bründlmayer na zájezdu a jak vinařství navštívit#
Na mém rakouském zájezdu přes Wachau, Kamptal a Burgenland je Langenlois kloubem mezi Dunajem a jezerem. Přijíždíme z Wachau, kde Nikolaihof skupině ukázal, jak chutná biodynamické Wachau, ráno se projdeme po Heiligensteinu, v poledne tu degustujeme a jíme v Heurigenhofu před cestou na jihovýchod k Neziderskému jezeru a do Gut Oggau. Klasické vinařství stavím mezi dvě biodynamická úmyslně: hosté ochutnají ryzlink z Heiligensteinu s včerejšími víny ještě v paměti a rozhovor u večeře se napíše sám.
Langenlois je hodinu od Vídně, 15 minut od Kremsu a asi 2 h 15 min od mých dveří v Brně. Skupinové degustace ve vinařství jsou po předchozí domluvě; Heurigenhof má sezonní otevírací dny, takže si to před cestou ověřte. O spraši a pískovci údolí si přečtěte mého průvodce Kamptalem a Kremstalem; o zbytku země průvodce Rakouskem.
Odjížděl jsem ve 14:30, mlha byla dávno pryč a sběrači se pořád pohybovali po Heiligensteinu, po obou stranách dva závěsy listů a mezi řádky prosvítala rezavě červená zem. Čtyři a půl století v jednom městě, a nejmodernější věc na tom vinařství je tvar jeho révy.
