Místo#
Znojemsko je nejzápadnější ze čtyř vinařských podoblastí jižní Moravy v Česku a ta, která se nejvíc obrací k Rakousku. Město stojí na skále nad řekou Dyjí, 70 kilometrů jihozápadně od mých dveří v Brně; Znojemská vinařská podoblast kolem něj má 3 069 hektarů vinic v 90 vinařských obcích a asi 810 registrovaných pěstitelů. Za údolím Pulkavy svahy pokračují jako rakouský Weinviertel. Z podoblastí v mém průvodci po Česku je tohle ten chladný kout: ostřejší bílá, méně červeného.
Pro mě ji určují dvě místa. Západně od města si Dyje prořezává zalesněný kaňon, od roku 1991 národní park Podyjí, jehož rakouským protějškem na druhém břehu je Nationalpark Thayatal. Uvnitř parku, na skalnatém ostrohu v meandru řeky, leží Šobes: asi 12 hektarů révy na půdě obdělávané nějakých 7 000 let a osázené révou od středověku. Často se uvádí mezi nejlépe položenými vinicemi Evropy, a když jsem na něm stál v zářijovém větru, nenapadlo mě odporovat.
Jižně od města, v Novém Šaldorfu, se v 800 metrů dlouhé uličce tísní více než 180 sklepů vytesaných do pískovce prokresleného modrošedým jílem. Místní jim říkají Modré sklepy; ulička je památkově chráněná. Dalšími vinařskými středisky jsou Šatov, Hnanice, Chvalovice a Dobšice u hranice a Dolní Kounice, Ivančice a Miroslav směrem k Brnu.
Terroir: masiv, řeka a vítr#
Réva roste zhruba ve 200 až 350 metrech a geologie se od západu k východu mění. V Podyjí a v západních obcích stojí na krystalinických horninách Českého masivu, na žule, rule a starém svoru, na kameni, který Dobrá Vinice vložila do názvu své kupáže Kambrium. Směrem ke Znojmu mizí skalní podloží pod spraší a pískovcem, do kterého jsou vyhloubené Modré sklepy; podél samotné Dyje je písek a štěrk.
Podnebí je to, co Znojemsko odlišuje od Mikulovska, 55 kilometrů na východ. Ve Znojmě je chladněji a větrněji; masiv a říční údolí zpomalují zrání a drží kyselinu, a tak dávají bílá vína s pevnou kyselinou a bylinnou aromatikou spíš než zralejší, slanější vápencový styl pod Pálavou. Proto je také druhým proslulým produktem města okurka: znojemské okurky rostou na stejných polích a k Veltlínskému zelenému se hodí lépe, než byste čekali.
Veltlínské zelené, Sauvignon a Ryzlink rýnský#
VOC Znojmo, založené v roce 2009, bylo první českou apelací svého druhu: sdružení vinařů s degustační komisí a krátkým seznamem povolených odrůd. Ten seznam shrnuje podoblast do tří jmen, Veltlínské zelené, Sauvignon a Ryzlink rýnský, plus jejich kupáže. Systém VOC a žebříček přívlastků vysvětluji ve svém průvodci jižní Moravou.
Veltlínské zelené je Grüner Veltliner a Znojemsko je jeho českým domovem, jako je Weinviertel tím rakouským: bílý pepř, zelené jablko, lehce hořkomandlový závěr, většinou suché a štíhlé. Sauvignon je odrůda, která návštěvníky překvapí nejvíc: kopřiva, angrešt a posekaná tráva nad kamenitým středem, blíž Loiře než Novému Zélandu. Na jaře si ho objednávám k chřestu z Ivančic, chřestového města podoblasti. Ryzlink rýnský, tedy Riesling, dává limetu a mokrý kámen a z lepších poloh dobře zraje, ze Šobesu především.
Müller-Thurgau je každodenní bílé, Pálava hraje svou obvyklou polosuchou aromatickou roli a červená, hlavně Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý Portugal, se soustředí kolem Dolních Kounic. Výjimkou z řady je jantarové víno Dobré Vinice ze zakopaných kvevri; o té nádobě píšu v článku kvevri, karas a amfora.
Vinařství, která stojí za to znát#
Dobrá Vinice je vinařství, které mě na Znojemsko přivedlo poprvé. Petr Nejedlík a Andrea Nejedlíková obhospodařují 16 hektarů v Popicích a Konicích uvnitř národního parku (tyhle Popice, ne ty pod Pálavou), na rule, žule a pazourku. Sklep sahá od nerezu přes dub a akát až po gruzínské kvevri zakopané v zemi; připisuje se jim, že přivezli první kvevri do Česka. Kambrium Cuvée, asi 60 procent Veltlínského zeleného s Ryzlinkem rýnským a Sauvignonem, je úvod: suché, kamenité, bylinné. Bílá z řady Qvevri jsou jantarová a taninová, sušená meruňka a čaj. Jejich degustační sklep je jedním z Modrých sklepů v Novém Šaldorfu.
Znovín Znojmo je velké historické vinařství podoblasti se sídlem v Šatově. Šobes vlastní od roku 1995, kdy vinici koupil od obce, a obhospodařuje i další pojmenované tratě, například U tří dubů a Kamenný vrch. V létě provozuje přímo na vinici degustační stánek, takže šobeská vína pijete na šobeské skále. Styl je klasický a čistý: přívlastková vína a etikety VOC Znojmo.
Lahofer v Dobšicích obhospodařuje v podoblasti asi 430 hektarů a patří k největším producentům v zemi. Jeho betonové vinařství od architektů Chybik + Kristof se otevřelo 1. června 2020; střecha je pochozí amfiteátr nad vinicemi, kam beru skupiny na poslední sklenku před cestou domů.
Vinařství Špalek, rodinný podnik v Novém Šaldorfu s 12 hektary na Kraví hoře, hospodaří od roku 2012 ekologicky a zčásti biodynamicky a postavilo první gravitační sklep v okrese. Vinice-Hnanice, založená v roce 2001, se 103 hektary vysazenými v roce 2003, pracuje se Sauvignonem, Pálavou, Ryzlinkem rýnským a Veltlínským zeleným v moderním klasickém stylu a provozuje hotel. Obě vinařství jsou členy VOC Znojmo a mezi Špalkovým gravitačním sklepem a tanky Znovínu mi podoblast dává kontrast naturálního a klasického, kolem kterého stavím každou cestu.
Jak tu vypadá den na zájezdu#
Z Brna vyjíždíme po snídani a do hodiny jsme ve znojemském starém městě. Nejdřív rotunda svaté Kateřiny, románská kaple z 11. století se středověkými freskami přemyslovských knížat, a výhled z hradní terasy do údolí Dyje. Pak jedeme do Havraníků nebo Podmolí, necháme minibus stát a jdeme 3 až 4 kilometry podyjským lesem dolů na Šobes; auta tam nesmějí. V květnu svahy kvetou, v září je réva obtížená hrozny a stánek Znovínu je otevřený.
Oběd je v šaldorfském modrém sklepě: chléb, škvarky, uzené, sýr, okurky a Veltlínské zelené natažené ze sudu koštýřem, skleněnou pipetou, kterou má každý moravský sklep u dveří. Odpoledne degustujeme u Dobré Vinice a nalévám Veltlínské zelené kvašené v nerezu vedle toho z kvevri, aby účinek nádoby ležel na stole, a ne v mém popisu. Končíme na střeše Lahoferu, pak zpátky do Brna na pozdní večeři, nebo 50 minut na východ přespat pod Pálavou.
Prakticky#
Znojmo je 70 kilometrů od Brna, asi hodinu po silnici přes Pohořelice. Z vídeňského letiště je to 90 kilometrů a zhruba 1 h 20 min přes hraniční přechod Hatě; z Rakouska je to nejsnáz dostupná moravská podoblast. Mikulov je 55 kilometrů daleko. Cesta na Šobes vede po lesních stezkách, jeden souvislý sestup a stejné stoupání zpátky; vezměte si pořádné boty a počítejte i s degustací dvě hodiny. Česko má nulovou toleranci alkoholu za volantem, a tak máme vždy řidiče.
Nejlepší měsíce jsou květen a červen, kdy je Podyjí nejzelenější, a září a říjen. Znojemské historické vinobraní, městská slavnost sklizně s kostýmovaným průvodem krále Jana Lucemburského, zaplní staré město o druhém zářijovém víkendu (11. až 13. září 2026). Nocleh si zajistěte měsíce dopředu, nebo přijeďte o týden později, kdy burčák ještě teče a uličky jsou tiché.
Znojmo je jednou ze tří zastávek mého Víkendu na jižní Moravě, spolu s Pálavou a sklepními obcemi Velkopavlovicka. Z Vídně je soukromý den, který přejede hranici v Hatích, sejde pěšky na Šobes a skončí v modrém sklepě, jednou z nejjednodušších tras, jaké vedu.
