Místo#
Čechy jsou ta druhá česká vinařská oblast a většina lidí, včetně samotných Čechů, zapomíná, že vůbec existuje. Morava drží asi 96 procent révy v zemi; na Čechy zbývá 675 hektarů, necelá čtyři procenta, roztroušených po 75 obcích podél Labe, Vltavy a Ohře, s odloučenou výspou v Kutné Hoře na východě. Úředně jde o vinařskou oblast Čechy, rozdělenou na podoblast mělnickou, 349 hektarů kolem Mělníka, a litoměřickou, 326 kolem Litoměřic a Velkých Žernosek.
Žiju v Brně a Mělník mám od dveří 2 h 45 min, takže mé české zájezdy s pevnými termíny až sem nedosáhnou. Z Prahy, kde přistává dobrá část mých hostů, je to ale 35 km a 40 minut. Pro ně jsou Čechy vinařský den, který se vejde před Moravu nebo za ni: zámek nad soutokem řek, dva seriózní rodinné sklepy a vinice přímo v hlavním městě.
Střed je Mělník. Město sedí na ostrohu, kde se Vltava přitékající od Prahy setkává s Labem; Vltava je tu větší řekou, jméno si ale nechává Labe, a zámecká terasa hledí přímo dolů na soutok, pod ní viniční terasy. Litoměřice, hodinu severozápadně od Prahy, jsou barokní město, kde se Labe zařezává do starých sopečných kopců Českého středohoří; strmé svahy u Velkých Žernosek hned za městem jsou druhou historickou vinicí oblasti.
Terroir: severní hranice#
Réva v Čechách roste zhruba ve 150 až 300 metrech, na moravské poměry nízko, tady je ale severní okraj českého vinohradnictví a každý hektar, který za něco stojí, se obrací ke slunci: strmé, k jihu orientované břehy nad Labem a Vltavou, které drží teplo a nechávají studený vzduch stékat k vodě. Dál od řek hrozny nedozrávají spolehlivě.
Půdy kolem Mělníka tvoří slíny a pískovce pod spraší; u Litoměřic přidává České středohoří sopečnou horninu. Podnebí je chladné kontinentální se skutečnými zimami, zrání přichází později a kyselina zůstává vyšší než v Mikulově nebo ve Velkých Pavlovicích, a bílá vína z Čech se obvykle srovnávají spíš s Rýnem než s čímkoli rakouským. Připadá mi to spravedlivé: jsou štíhlejší, nervnější, o stupeň nižší v alkoholu.
Odrůdy a styly: Rulandské modré, Ryzlink rýnský a odolná křížení#
Odrůda, která Čechy definuje, je Rulandské modré, tedy Pinot Noir. Dne 16. února 1358 vydal císař Karel IV. nařízení o zakládání vinic kolem Prahy, rozšířil je na všechna královská města v Čechách a nechal do Mělníka přivézt burgundskou révu. Lobkowiczové se té myšlenky drželi a v roce 1798 přivezli z Francie 6 000 burgundských sazenic. O šest století později je mělnické Rulandské modré pořád bledé, jemné, s chutí červeného ovoce a vyšší kyselinou než většina moravských verzí, a je to víno, kterým dokládám, o co v této oblasti jde. Ochutnejte ho vedle Rulandského modrého ze sklepa Petra Korába v Boleradicích a lekce o zeměpisné šířce zabere zhruba minutu.
Bílá vína mají většinu. Ryzlink rýnský, Riesling, se daří na nejprudších mělnických svazích a dává limetu, mokrý kámen a pevnou páteř. Rulandské šedé a Rulandské bílé vyplňují střed, Müller-Thurgau je sklenka na každý den a Hibernal, německé křížení odolné proti houbovým chorobám, vyhovuje ekologickým vinařům ve zdejších vlhkých podzimech. Z dalších červených tu jsou Modrý Portugal, Svatovavřinecké a Dornfelder.
Vinařství, která stojí za to znát#
Zámecké vinařství Mělník (Lobkowicz)#
Zámecké vinařství. Archeologie klade révu v Mělníku do devátého století a podle legendy ji vysadila svatá Ludmila pro mešní víno. Vinařská linie Lobkowiczů začíná roku 1753 věnem čtyř vinic o 19,5 hektaru; vinici Svaté Ludmily pod zámkem, 1,8 hektaru a 15 537 keřů, nechal vysadit Jiří Kristián Lobkowicz. Ve dvacátém století byl majetek rodině odebrán a v roce 1992 vrácen. Dnes vinařství obhospodařuje 23 hektarů, dělá 30 000 až 40 000 lahví ročně a sklepy jsou otevřené návštěvníkům.
Vinařství Kraus#
Druhé mělnické jméno, a to, kterému po technické stránce věřím nejvíc. Vinařství založil profesor Vilém Kraus, šlechtitel révy, a dnes je ve třetí generaci. Obhospodařuje 24 hektarů, z toho 21,5 na jihozápadně orientovaném svahu Klamovka, a lahvuje asi 120 000 lahví ročně, 80 procent bílých a všechny pod šroubovým uzávěrem. Chtějte Ryzlink rýnský, Hibernal a Rulandské modré. Čistá, klasická sklepní práce bez okázalosti.
Vinné sklepy Kutná Hora#
Osmdesát kilometrů východně od Prahy, ve stříbrné Kutné Hoře zapsané na seznamu UNESCO, stojí vinařství, kterým Čechy hrají svou naturální kartu. Ekologické hospodaření od roku 2009, plná biodynamická certifikace v roce 2014, označované za první plně certifikované biodynamické vinařství v Česku: ovce mezi řádky, biouhel a kompost. Vybudovali je Stanislav a Lukáš Rudolfští s Karlem Schwarzenbergem jako partnerem; jeho tři řady se jmenují Schwarzenbergská, Classic a Wine PUNK. Moravským protějškem je Dobrá Vinice u Znojma. Co biodynamika znamená v praxi, vysvětluji srozumitelně v samostatném článku; pak se podívejte na ty ovce.
Pražské vinice#
Praha má půl tuctu fungujících vinic o celkové rozloze necelých 12 hektarů, kolem 45 000 litrů ročně. Nejstarší zmínka pochází přibližně z roku 1228 a týká se vinice v Troji, která patřila klášteru sv. Jiří na Pražském hradě; dvě z dnešních vinic leží právě na tom svahu. Vinice sv. Kláry je 3,5 hektaru teras nad barokním Trojským zámkem, od roku 1995 součást Botanické zahrady hlavního města Prahy. Salabka hned vedle, 4,5 hektaru, je největší vinicí města a má restauraci. Trojské vinobraní se koná každé září; 28. ročník připadá na 12. září 2026.
Jak tu vypadá den na zájezdu#
Čechy dělám jako pražský den, obvykle den po příletu hostů. Z města vyjíždíme v 09:00 a v Mělníku jsme do 09:45. Nejdřív zámek: terasa nad soutokem, dokud je světlo na vodě ještě nízko, pak sklepy a degustace, která začíná Ryzlinkem rýnským a končí Rulandským modrým. Potom přes město ke Krausům a ven na svah Klamovka, postavit se do řádků a ochutnat druhé Rulandské modré proti prvnímu.
Oběd je v Mělníku: candát nebo kapr s Rulandským šedým, potom hovězí svíčková na smetaně s knedlíkem a brusinkami k Rulandskému modrému.
Odpoledne má dvě verze. Ta tišší sleduje Labe na sever do Litoměřic a na svahy u Velkých Žernosek. Ta delší míří na východ do Kutné Hory: chrám svaté Barbory, staré město a biodynamická degustace s ovcemi na dohled. Tak či tak jsme na večeři zpátky v Praze a druhý den ráno se minibus stáčí na jih na Moravu. Pro skupinu, která přijíždí večer, existuje městská verze: procházka od Trojského zámku vzhůru terasami Vinice sv. Kláry a sklenka na Salabce.
Prakticky: 40 minut z Prahy, 2 h 45 min z Brna#
Mělník leží 35 km severně od Prahy, 40 minut po silnici, a zhruba stejně daleko od Letiště Václava Havla, takže funguje jako návštěva v den příletu. Litoměřice jsou 65 km a hodinu od Prahy; Kutná Hora 80 km a 1 h 10 min. Z Brna je Mělník asi 240 km a 2 h 45 min.
Ty správné měsíce jsou květen až červen a září až říjen. Září přináší vinobraní, mělnické i trojské, a burčák, zpola zkvašený mladý mošt. Říjen je tichý a zlatý; zimní degustace jsou po domluvě, ve sklepech s 10 až 12 °C.
Mé dva české programy s pevnými termíny, víkend na jižní Moravě a jednodenní výlet po Moravě z Brna, zůstávají na jihu, v Mikulově, ve Znojmě a ve Velkých Pavlovicích. Čechy patří soukromým trasám: pražský den před Moravou nebo pomalejší týden, který stihne obojí. Pokud máte na mysli právě to, napište mi. Pro celou zemi začněte mým průvodcem Českem; pro jih průvodcem vínem jižní Moravy.
